Poděkování

Vážený pane Honzo, chci Vám poděkovat.

Rok a půl práce se mnou přinesla a přináší výsledky, které mě těší, překvapují a posouvají k hlubšímu chápání a tím i hlubšímu prožívání života. Pravda, za tím je i má snaha, měsíce zrání a jakoby i dospívání, ač patřím věkově k pokročilejším. O to víc oceňuji rezervy, které jste mi pomohl v mém nitru rozkrýt a využívat.

Během posledních osmnácti měsíců, ve kterých jsme se jedenáctkrát sešli, se zvýšilo mé sebevědomí. To se logicky odrazilo i v postoji k mé profesi a v mém postavení v zaměstnání. K lepšímu, samozřejmě. V růstu mé sebedůvěry mám ještě rezervy, ale poskytl jste mi solidní odrazový můstek.

Další posun díky Vašemu vlivu cítím v empatii a soucitu k ostatním lidem, kteří se ocitají v mé blízkosti. Takovéto „zlidštění“, chápání druhého i přes jeho chyby, bych si přála u každého a nejen v mém okolí, ale příklady táhnou, nezoufejme.

K řadě mých změn přidám také, trochu nadneseně řečeno, povzbuzení mé ušlápnuté ženskosti. Má rezignace na věk a možnosti s tím spojené, kterými se my ženy mnohdy oháníme a na něž se vymlouváme, se začala povážlivě viklat a bude záležet už jen na mně, co s tím provedu. Chuti do změn mám hodně, teď už se musím spolehnout jen na svou sílu a vytrvalost.

Metody Vaší terapie jsou pro některou z nás možná netradiční, občas nás vyvádějí z míry nebo přivádějí k pláči, ale jedno se jim upřít nedá – jsou účinné. Vždyť pomáháte projít skrze naše krizová období a většinou prodírání se skrze něco bolí. Doporučuji tuto terapii všem váhajícím ženám s podobnými problémy. Můžete tento děkovný dopis uveřejnit, pokud uznáte za vhodné.

Přeji Vám další úspěchy a radost z Vaší práce.

Helena, h.patkova@seznam.cz (9. 12. 2008)