Něha i kopanec
Na panu Havelkovi zpětně nejvíce oceňuji, že ke mně byl naprosto
upřímný a na nic si nehrál. Když mi uměl pomoci, tak to udělal. Když si nevěděl
rady, řekl to na rovinu. V dnešní době, kdy terapii nabízí i hodně tzv. mistrů
světa, kteří všechno ví a vše vyřeší, to byl pro mě opravdový poklad.
Něhoterapeutická pomoc obnášela s láskou a něhou i kopanec,
který jsem fakt potřebovala, a který mě uvedl do pohybu. Dodnes si pamatuji, jak
mi pan něhoterapeut řekl, že nejsem pokorná, i když si to o sobě myslím. Zdá se
to banální, ale mně toto poznání opravdu změnilo život. Ano, mám problém
s přijetím života takovým jaký je, s přijetím sama sebe, s přijetím životních
událostí. Prožitek Rituálu přijetí pro mne byl důležitým krokem na cestě
k plnému životu.
Každý člověk, který v životě zabloudí, dostává od osudu kopance,
ovšem dost často mnohem tvrdšího kalibru. V mém případě to byly velmi bolestivé
žlučníkové koliky, kterými mně život ukazoval, tudy cesta nevede. V závěru
terapie jsem si klekla na kolena a děkovala jsem Vesmíru i za tak tvrdou
zkušenost, jakou je neuvěřitelná bolest, protože vše, co se nám v životě děje,
nám něco ukazuje. A je pouze na nás, zda-li rozbijeme zrcadlo, v kterém se
vidíme, nebo zda začneme měnit sám obraz, který není v pořádku. Výhodou terapie
není to, že se něco moudrého dovíte, ale že to také prožijete. Něco jiného je,
když rozumově víte, že se máte mít rádi, a něco jiného je, když to
s terapeutovou asistencí opravdu prožijete.
S klidným svědomím můžu terapii něhou doporučit i ostatním
ženám, protože jestli někdo rozumí ženám a ženy má opravdu rád, v tom nejlepším
smyslu slova, tak je to pan Havelka. Cítila jsem z něho opravdovou úctu
a respekt k ženám, nejenom ve smyslu tělesnosti nebo krásy, ale i upřímný obdiv
a pochopení k ženské duši. Mezi mnou a panem Havelkou rozhodně nepanovaly na
emocionální rovině nějaké zvláštní sympatie, spíš naopak, několikrát jsme se
spolu chytli kvůli našim rozdílným světonázorům – a přesto nelituji, že jsem
vydržela terapii až do konce. Protože dost často se nejvíc dozvíte a nejvíc vás
posunou ti lidé, kteří vám třeba tak úplně nesednou. Oni nám totiž něco zrcadlí
na nás samotných.
Terapie něhou je proces, který vždy není úplně příjemný (aspoň
v mém případě to tak bylo) a nevznášíte se celou dobu na obláčku štěstí a něhy,
ale o tom to vlastně je. Pochopit, prožít a změnit.
Přeji nám všem hodně štěstí na naší cestě a panu Havelkovi tímto
upřímně a s celého srdce děkuji.
Maruška z Prahy (10. 11. 2009)
(kontakt pro vážné dotazy na vyžádání u terapeuta)
|
